Hlavní  •  Clánky  •  Profil  •  Vyhledej  •  Registrace
 Přihlásit
Uživatel:

Heslo:


Poslat heslo

Registrace!

 Menu

 Translate

 Meteo
  • Windguru
  • Chmi
  • Wunderground
  • Meteo
  • Brno
  • Nové Mlýny TOPlist

  •  EDC Facebook

     EDC Hitparáda

     EDC Galerie

     NEWS oblečení EDC & EDF

     Hledat

    Rozšířené hledání

    Články : Alpské dobrodružství...................................................
    Zasláno od Goldcarp dne 8.5.2015 12:00:00 (2543 otevření)

    Alpské dobrodružstvíAlpské dobrodružství
    Autor: Zdeněk Prajs - goldcarp@seznam.cz

    Ve chvíli, kdy píšu tenhle článek, je venku stále zima a jedna z mála věcí, které mi zbývají, je vzpomínat na uplynulé zážitky u vody a konzultovat je s neslyšícími kamarády kapraři z celého světa.



    Ne, nedělám si legraci. Skutečně můžeme své zkušenosti vzájemně sdílet s kterýmkoliv neslyšícím kaprařem na planetě. Máme totiž tu výhodu, že znakovou řečí se domluvíme jak v Africe, tak Americe či v jakémkoliv jiném koutu světa, a tak s pomocí webové kamery sbírám různé tipy, jak a kde nejlépe strávit sezonu. Nejvíce mi to pomáhá v tom, že když přijedu na nějakou cizí vodu, mám na místě člověka, který revír zná jako své boty a to je opravdu k nezaplacení. Byl bych nerad, kdyby všechny zážitky a zkušenosti a tím spojené zůstali jen v kruhu mých známých, takže jsem se rozhodl, že se s vámi o některé plody téhle vzájemné spolupráce podělím. Shrnul jsem momenty loňské sezony, které považuji za nejdůležitější a vložil je do tohoto článku. A začnu výpravou za nejbližší hranici ČR od Brna.

    ZASNĚŽENÉ VRCHOLKY HOR A KŘIŠŤÁLOVĚ ČISTÁ VODA OSÁZENÁ LEKNÍNY

    Náhoda tomu chtěla, že jsem se dostal do Rakouska pod Alpy. Původně jsem totiž zamyšlel výpravu na největší italské jezero Lago di Garde, které tu zanechal roztátý pevninský ledovec. Bohužel, mého italského kolegu zastihly rodinné problémy, a tak jsem na poslední chvíli musel hledat novou variantu. Nakonec jsem dal na typ rakouského kolegy a spolu s Jirkou Buzkem jsme zamířili do Rakouska na jedno z alpských jezer. Byl začátek května a po cestě peklem, kdy se strhla natolik prudká vichřice, že jsme museli na tři hodiny zastavit na parkovišti a čekat, jsme se ocitli v ráji. Stál jsem na břehu jezera jenom v tričku, díval se na zasněžené vrcholky hor a pode mnou byla křišťálově čistá voda osázená lekníny - prostě radost pohledět. Bylo to místo, o kterém se rybářům zdá za dlouhých zimních nocí, a proto mi prosím odpusťte, že si nechávám název jenom pro sebe. Dorazili jsme docela pozdě, zanedlouho se začalo stmívat, ale byli jsme tak unaveni, že to nevadilo a místo vybalování jsme rovnou usnuli. Druhý den jsme vstali do chladného a deštivého rána. Teploměr ukazoval osm stupňů. Zima a vlhko. Ideální prostředí, aby vám všechno zvlhlo, proto jsme museli vybalovat opravdu rychle. Po všech těch obligátních úkonech jsme zakrmili boilies ze směsi tři druhů rybích mixů, které jsem měl poprvé tu příležitost testovat.

    Alpské dobrodružstvíAlpské dobrodružství

    První dva dny jsme neměli vůbec žádný záběr, a tak jsem sedl do člunu doprovázen deštěm, který vytrvale padal od počátku výpravy. Na echolotu jsem objevil lavici, vystupující z šestimetrové hloubky plné bahna. Klasické místo, které kapři rádi navštěvují. Lavice je dva metry pod hladinou a je bez bahna. Změna místa se vyplatila. Zanedlouho jsem vytáhl dva krásné kapry vážící přes patnáct a devatenáct kilogramů. O pár hodin později, když už se vyjasnilo, dostávám další záběr. Tentokrát cítím, že je ryba agresivnější, a tak radši volím zdolávání ze člunu. Po patnácti minutách mám na břehu krásně stavěného lysce o váze 19kg. Cítím se šťastný. Dvě devatenáctikilové ryby v rozmezí pět hodin opravdu nemám každý den. Abych nezapomněl, všechny tři popsané záběry přišli na rybí směsí, které se ukázaly být top nástrahou zbývajících dní a vlastně i celé sezony, ale nebudu předbíhat.

    SUMCI

    Další den vysvitlo slunce a konečně se vyčasilo. Člověk hned dostane lepší náladu. Dokážete si asi představit co nám předešlé dny plné deště udělaly s věcmi. Samozřejmě jsme hned začali sušit obrovskou hromadu mokrého a vlhkého oblečení. Žádný záběr nám tuto činnost bohužel nezpříjemnil. V noci se naše místo ocitlo v invazi sumců a já na boilies s masovým základem zdolával jednoho metrového sumce za druhým, ani jsem je nevytahoval z vody, rovnou jsem je ve vodě vyháčkoval a nechal plavat. Ještě během noci jsem pruty radši přesunul na jinou lavici, tentokrát ve třímetrové hloubce a bez krmení. Nekrmit bylo velice důležité aby se situace se sumci neopakovala. Jelikož jsem musel opustit krmení, přidal jsem ke každému háčku PVA sáček s nakrájenými koulemi. Tu noc už byl pokoj a já se mohl konečně prospat.

    Alpské dobrodružstvíAlpské dobrodružství

    ŠUPINÁČ 100 cm A 22,7kg

    Konečně je ráno, popíjím rakouské kávu a pojídal ovčí sýr s chlebem, když mi najednou můj vibrační příposlech (pomůcka pro neslyšící rybáře oznamující záběr) téměř odhodil hrnek s kávou ze stolku. Celý vylekaný jsem shodil chleba na zem a běžel jsem k prutům. Cívka na pravém prutu se ukázkově otáčí a já zasekl. Cítím jsem pomalý a silný tah nasedl jsem do člunu. Výpady trvají dvacet minut a já se mezitím nevědomky dostal do vázky, ze které mě zachránila padesátimilimetrová šokovka, díky které se mi podařilo dotyčný kus dřeva ulomit. Nakonec jsem podebral svůj nový osobní rekord! Šupináč 100 cm a 22,7 kg! Požádal jsem souseda ze Slovinska o pomoc při focení a natáčení. Tímto bych mu chtěl poděkovat. Hvala!
    Další dny se rychle měnilo počasí. Během dvou dnů se neskutečně oteplilo a kapři byli aktivní pouze v noci a to nijak extra. Na předposlední den ale dlouho nezapomenu. Dostával jsem záběr a po zaseknutí mě ryba doslova půl hodiny vozila po vodě. Když ji konečně vidím u hladiny, říkal jsem si, že si musím koupit větší podběrák. :) Váha už naštěstí stačila a já nevěřícně koukal na číslo, které se objevilo na digitálním displeji. Po odečtení podložky to bylo 26,2 kg a 105 cm! Otevřeli jsme velkou láhev šampaňského a pořádně to oslavili. Navíc bych stejně přes tu euforii neusnul. Poslední den byla sobota. Dopoledne přišel krásně zbarvený lysec (13,7), který byl zároveň poslední rybou. Týden uběhl rychle a nezbývalo, než se začít balit. Sotva jsem šlápl na plyn, bylo mi jasné, že se sem brzy vrátím.

    Alpské dobrodružstvíAlpské dobrodružství

    REALITA ÚPLNĚ JINÁ, NEŽ JAKOU SI JI KLUCI MALOVALI

    Opět jsme nasedli do auta, tentokrát s Vláďou, a vyrazili jsme přes Pálavu na hraniční přechod v Mikulově, který jsme překročili chvíli po půlnoci. Opět zastavujeme ve stejném motorestu jako tehdy a dáváme si stejné kafe. Neubránil jsem se téměř nostalgickým pocitům. Brzy ráno jsme na místě a setkáváme se s Milanem a Kalíškem, kteří přijeli z Českých Budějovic. Každý si našel své místo a začalo se připravovat. Seděli jsme zhruba sto metrů od sebe. Krátce poté co se vše nachystalo dostává Výrostek první záběr. Po patnácti minutách se kapr bohužel vypíná. Asi šlo o jednoho z těch větších. Nakonec byla realita úplně jiná, než jakou si ji kluci malovali, a do konce výpravy nikdo z nich nic nechytil, když nepočítám jednoho metrového sumce chyceného Výrostkem. Mě se sice také nedařilo, ale párkrát se mi pruty oprášit povedlo. Během pěti dní jsem chytil kaprů, že byste je spočítali na prstech jedné ruky. Vše kolem 12 dvanácti kilogramů. To rozhodně nebyl důvod ke spokojenosti, a tak jsem se na poslední dva dny rozhodl pro změnu místa. Našel jsem travinami zarostlou mělčinu asi padesát metrů od břehu a situace se o něco zlepšila. První noc na novém místě mi zabral dlouhý, nízký šupi - 14 kg s rovnými 100 cm. Poslední den se mi podařilo umístit třešničku na dort a zdolat perfektního lysce 20,2 kg, 99 cm. Nakonec jsem tedy mohl být spokojený.

    Alpské dobrodružstvíAlpské dobrodružství

    ZPĚT DO ALP

    Svou druhou větší výpravu (na 7 dní) jsem směřoval v září spolu s Filipem do Rakouska k Alpám. Vezl jsem s sebou spoustu partiklu, protože jsem po delší době chtěl zkusit i amury. Jedno místo jsem tedy pořádně zakrmil pořádně a druhé jen velmi střídmě (pár kuliček), abych udržel zájem velkých kaprů. Nakonec šlo vše podle mých představ a na břeh se podívali čtyři amuři - (9, 14,2, 15 a 15,3 kilogramů) a šest kaprů z nichž byli tři nad dvacet kilogramů (22, 26,4 a 27,8 kilogramů).
    Pomalu ale jistě se blíží zimní období, což znamená tradičně týdenní výpravu. Datoval se začátek října a s Vláďou jsme vyrazili za hranice České republiky. Po noci strávené v autě jsme celý a v pořádku dorazili na místo určení, což se po zkušenostech z minulých let nebylo úplně samozřejmé, ale letos jsme měli štěstí. :) Zato jedna věc se opakovala - bylo ráno a tradičně pršelo! Takže jsme se co nejrychleji vybalili, postavili tábor a hezky v klidu a suchu si vypili kafe. Když jsem vyjel hledat místa s echolotem, měl jsem v hlavě stále třicetikilovou hranici, kterou se mi stále nepovedlo překonat. Vybral jsem místa s hloubkou od dvou do dvou a půl metru, jedno s lavicí a druhé s hustým travním porostem. První tři dny ani potáhnutí - neustále jenom pršelo a pršelo. Pak však přišlo sluníčko a s ním i lepší nálada. Nakonec přišel i první záběr, po patnácti minutách se však kapr vypnul. Abych se přiznal, tak jsem se zapovídal s jedním rakouským kolegou a asi jsem byl mimo dosah vibračního hlásiče, takže jsem utíkal k zamotanému prutu v bojce a v travinách! Kapra se mi podařilo i vymotat a dokonce jsem ho viděl v celé jeho kráse, odhadem přes 25 kg, nakonec se však osvobodil. Taková školácká chyba s kombinací špatné náhody, kdy mi vypověděl službu vibrační hlásič, pak člověka vážně zamrzí. Další den mě alespoň utěšili šupík a lysec ze stejného místa ( 18,1 kg a 17,4 kg ). Ještě musím podozknout jednu věc, - záměrně jsem vybíral tvrdé a pořádně vysušené boilies, které vydrží nahozené minimálně 5 dní! Podle mě (a zajisté i podle celé řady dalších, kteří se zabývají lovem kapitálních kaprů) totiž opravdu velký kapr nedůvěřuje čerstvě objevenému boilies (obzvláště pokud se s tímto typem nástrahy již setkal) a klidně jej nechá několik dní ve vodě, než se do něj s chutí a hlavně důvěrou pustí. Tuhle hypotézu mi potvrdil čtvrtý den u vody, kdy jsem na prut nahozený asi čtyři dny v kuse dostal konečně záběr. Měl jsem zrovna svátek a dostal jsem k němu jeden z nejlepších dárků! Nový osobák! Kapr totiž vážil úctyhodných 29,1 kg! Samozřejmě jsem byl pln euforie, oproti tomu můj kolega Vláďa měl zcela opačné pocity. Byl pátý den a on stále neměl ani záběr. Dali jsme však hlavy dohromady a myslím, že jeho nový osobák o váze 23,6 kg a zároveň první přes hranici dvaceti kilogramů mu zajisté plně vynahradil těch pět dní bez záběru. A jako třešnička na dortu mne poslední den ještě potěšil lysec 22,7 kg (opět na boilies, které bylo asi tři dny ve vodě), a když už jsem u těch třešniček, tak ještě sumec (kolem 20 kg) a opravdu krásný lín (kolem 60 cm).


    Takže s Petrův zdar, přátelé!

    Zdeněk Goldy Prajs






    Článek vyšel v magazínu Kapr & Kapří svět - květen 2015

    Verze pro tisk Poslat tento článek přátelům
     GoldRecord

     GoldNews & Aktuality

     GoldNews
    VN Králová (11.9.2017)
    VN Králová

     GoldNoviny

     GoldGalerie


     GoldNature

     GoldMagazine


     GoldYouTube



     

    Copyright: 2006 @ GoldCarp - Czech Republic
    :: FI Black 3D Blue phpBB2 style by Daz :: XOOPS2 theme by PetitOOps ::